Jdi na obsah Jdi na menu
 


25. 12. 2013

 

 
 
Silvestr je tu od toho, aby se přivítal nový rok a ten starý spláchl. Ne ale „špiritusem“, ale tím, kterému latiníci říkají „Spiritus“ – Duch milosti a svobody, Duch naděje a trvalého příklonu Boha k člověku. 
 
 
Vše má svou chvíli,
každá věc pod nebem má svůj čas:
 
 
Je čas rodit se a čas umírat,
čas sázet a čas sadbu vytrhat,
čas zabíjet a čas uzdravovat,
čas bořit a čas budovat,
čas plakat a čas se smát,
čas rmoutit se a čas tancovat,
čas házet kamení a čas kamení sbírat,
čas objímat a čas objímání zanechat,
čas hledat a čas pozbývat,
čas chovat a čas odmítat,
čas trhat a čas sešívat,
čas mlčet a čas povídat,
čas milovat a čas nenávidět,
čas boje a čas pokoje.
 
Co tedy má ten, kdo se snaží, ze všeho svého pachtění? Vypozoroval jsem úkol, který dal Bůh lidem, aby se jím zabývali. On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil věčnost do srdce, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce.
Kazatel 3, 1 - 11

memento-mori.png

 
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista „Hospodine, dej mi poznat, kdy přijde můj konec a kolik dnů je mi vyměřeno, ať vím, kdy ze světa sejdu. Hle, jen na píď odměřils mi dnů a jako nic je před tebou můj věk. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně. Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne. A tak jakou mám naději, Panovníku? Moje očekávání se upíná jen k tobě.“ (Ž 39,5-8)
 
 
 
 
 
Matky Boží Panny Marie 
Nový Rok 2013 - 2014
 
EVANGELIUM
Lk 2, 16-21
 Když uplynulo osm dní, dali mu jméno Ježíš.
Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně.
 
 
Veľký teológ, biskup a cirkevný učiteľ sv. Augustín sa vo svojich Vyznaniach prihovára k Bohu ako k Pánovi času týmito slovami: Ty si ten Najvyšší a nikdy sa nemeníš! V tebe nejestvuje žiadne dnes, ktoré by sa pominulo… Tvoje roky sú jedným dnešným dňom. A aké nespočetné množstvo dní našich otcov už uplynulo v tom tvojom večnom „dnes“ a dostali od neho podobu a svoje bytie. Ty ale naveky zostávaš ten istý, a všetko to zajtrajšie a to čo príde po ňom, Ty spôsobíš vo svojom dnešnom dni a všetko včerajšie a aj to čo bolo pred ním, už si utvoril vo svojom dnešnom dni.“
Chvíľa keď sa rok s rokom stretá, drahí bratia a sestry, nás necháva postáť zoči voči pominuteľnosti nášho času. No zároveň, tu v tomto momente môžeme pocítiť veľkosť večného Boha. Práve kvôli tomu, že Kristus sa stal človekom, posvätil náš pozemský čas a ten sa takto môže stať cestou k Bohu. Naša cesta do nového roka je preto cestou neustálej dôvery v Božiu pomoc. Žiaden čas pre nás už nemôže byť časom bez Boha. Aj nový rok, so všetkým čo prinesie, bude rokom Pána časov, On sám nás v ňom bude sprevádzať. A pritom sa spoliehame aj na duchovné materstvo a sprevádzanie Božej Matky Márie, ktorá nás najlepšie priúča úplnej dôvere v Božiu prozreteľnosť.
Prajem Vám preto, aby tie posledné chvíle starého roka a zároveň aj tie prvé momenty roka nového, nech ich už prežijete kdekoľvek a akokoľvek, aby boli časom prežitým v Bohu. Nech vás Boh aj naďalej každodenne požehnáva a ochraňuje! AMEN
 
 
 
 
Pane, urob ma tvorcom pokoja
 
Pane, urob ma tvorcom pokoja:
aby som vnášal lásku, kde panuje nenávisť,
odpustenie, kde sa množia urážky,
jednotu, kde vládne nesvornosť.
 
Daj, aby som prinášal pravdu tým, čo blúdia,
vieru tým, čo pochybujú,
nádej tým, čo zúfajú,
svetlo tým, čo tápu v tmách,
radosť tým, čo smútia.
 
Daj, aby som sa snažil skôr potešovať iných,
než aby mňa potešovali,
skôr chápať iných,
než aby mňa chápali,
skôr milovať iných,
než aby mňa milovali.
 
Pretože len keď dávame
 – nadobúdame,
len keď zabúdame na seba, 
nachádzame seba samých,
len keď odpúšťame, 
dostáva sa nám odpustenia,
len keď odumierame sebe, 
povstávame k večnému životu.