Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 10. 2012

Odvěkým problémem lidské společnosti je správné používání moci. Je tu však vždy nebezpečí jejího zneužití. Už Bible zná řešení, jen je přijmout: Moc není k panování, ale ke službě. Nemysleme přitom jen na prezidenty a vlády. Každý z nás má někoho pod sebou, v každém z nás se stále odehrává zápas mezi diktátorem a služebníkem. Vyznejme pokorně svá provinění proti sloužící lásce.
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/29-mez-ABC.pdf

Ježíš řekl:

"Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude.

 

maundy-thursday.jpg

 

Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny." Mk 10, 35-45

Všichni jsme jistě četli pohádku o pekaři či dřevorubci, který měl tři přání, ale všechny je promarnil. Každý z nás si určitě pomyslí: „Mým prvním přáním by bylo mít nekonečné množství přání!“ Takto uvažoval i Jakub s Janem, když žádali Ježíše: „Mistře, chceme, abys nám splnil, o co tě poprosíme“ (Mk 10, 35). Chovali se k Ježíšovi jako k automatu, který má jenom plnit jejich nařízení. Když Ježíš odmítl, rychle tvrdili, že jsou ochotni zaplatit za poctu, o kterou usilují. Neměli ale ani ponětí, co „pití tohoto kalichu“ znamená. Jak ochotně bychom podobně přistoupili k Ježíšovi v Eucharistii i my - se seznamem hříchů, které chceme, aby nám byly odpuštěné a výhod, které chceme, aby nám byly zaručené, ale jenom s nepatrným úmyslem spojit se s Ježíšem. Může se zdát, že mu takovýmto způsobem vzdáváme úctu, ale zdání klame...
http://www.kapky.eu/homilie/evangelia/marek/mk-10-32-45/mk-10-32-45-003/

 

29.

neděle v mezidobí


EVANGELIUM

Mk 10, 35-45

Syn člověka přišel, aby dal svůj život

jako výkupné za všechny.

K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: "Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil jednu prosbu."
Odpověděl jim: "Co chcete, abych pro vás udělal?" Řekli mu: "Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici."
Ale Ježíš jim řekl: "Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?" Oni mu odpověděli: "Můžeme!"
Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, pít budete, a v křest, ve který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno."
Když to slyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim: "Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny."

 

Křesťanské je posloužit

s úsměvem, s láskou a rád 

heart-of-community.jpg

Ještě že to je takhle! Kdyby o ceně lidského života rozhodoval jen společenský úspěch, jak by to bylo kruté pro lidi, kteří nejsou rvaví, kteří jsou méně zdatní či nemocní. Ti by se pak museli považovat za méněcenné.

Pán Ježíš naštěstí prohlašuje, že velikost života není ve rvavém předhánění a soutěžení, ale ve službě druhým a v pomáhání.
Ale může toto být smyslem života i pro lidi mimořádně schopné? Ano, může. Vždyť to byl životní program i pro samotného Ježíše. Ten o sobě řekl: „Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sám sloužil.“ Náš život v následování Krista má tedy být životem služby v malém I ve velkém. To vytváří nový vztah k lidem. Už nejde o to, abychom druhé předstihli, abychom na ně hleděli jako na konkurenty, které je nutno porazit, ale jako na své bližní, kterým můžeme podat pomocnou ruku a žít s nimi v pokoji.

Uvědomujete si velikost této změny postoje, tohoto vztahu? Život zaměřený na boj o úspěch je plný neklidu, drásá nervy a přináší zklamání. Jestliže vychováváme děti k této ctižádostivosti, nechystáme jim do života nic příjemného. Jsou tedy dvě cesty lidského života: cesta velikosti v panování a předbíhání druhých, a cesta velikosti ve službě. Po které se dáme?

Ale pozor! U té cesty služby je ještě něco, o čem jsme dosud nemluvili, něco, co rozhoduje o její ceně a kvalitě. Je to láska. Ten, kdo chce sloužit, musí to dělat laskavě, vlídně, s láskou a rád. Znám paní, která slouží své rodině od rána do večera, až do strhání. A přesto je všem pro postrach, protože o tom, co pro druhé dělá, pořád mluví, pořád všem připomíná, jak se pro ně dře a obětuje, a jak málo vděčnosti jí za to projevují. Křesťanské je chtít být veliký ve službě a ne v panování, v tyranizování. Křesťanské je posloužit s úsměvem, s láskou a rád.
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/29-mez-BI.pdf


Služebník bez služebníků

Paradoxně právě tím, že „myslíme na dobro druhých“, myslíme zároveň na své dobro. Službou druhým prokazujeme službu sami sobě. Uschopněním druhých uschopňujeme zároveň sebe.

Tak tedy – služ, a nech druhé, aby tě obsluhovali! A především dovol Kristu, aby ti sloužil! Jak mu to dovolit? Prosbou, aby se dotkl tvých bolestných ran, aby tě vyvedl ze strnulého stereotypu… Bez jeho služby prokázané tobě si nemůžeš dovolit sloužit druhým („neumyji-li ti nohy, nebudeš mít se mnou podíl“ – Jan 13,8).

Kristus je ten první ze služebníků, ba jediný skutečný služebník – a také ty, právě jako služebník, ho potřebuješ.
http://www.pastorace.cz/Kazani/29-nedele-v-mezidobi-B-Sluzebnik-bez sluzebniku.html

 

 

Kristus - služobník Boží

0000crucified-jesus2.jpg

(Izaiáš 42,1-3)


Niekedy, keď stretneme známeho, mu namiesto pozdravu „ahoj“, alebo „nazdar“ povieme „servus“. Je to pekný pozdrav, najmä, keď si uvedomíme, že je z latinského slova a znamená „otrok, služobník“. Takýmto pozdravením vlastne hovoríme: som ti naporúdzi, môžeš sa na mňa kedykoľvek obrátiť.

Prorok Izaiáš  nám  hovorí o služobníkovi Hospodinovom a opisuje  nám ho takto: „Ajhľa, môj služobník, ktorého podopieram, môj vyvolený, ktorého som si obľúbil. Svojho Ducha som položil naňho, opravdivé právo prinesie národom.  Nebude kričať, nezvýši hlas a nedá mu znieť na ulici;  trstinu nalomenú nedolomí a tlejúci knôt neuhasí, opravdivé právo verne prinášať bude.“
http://www.mosr.sk/kristus-sluzobnik-bozi-izaias-421-3/