Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. 12. 2012

 

 

Třetí neděle adventní je nazývána „Gaudete“, tedy radostná. Církev se raduje z blízkosti Pána a současně jako by se tajil dech nad tím, že Pán je již skutečně blízko, nejen ve významu Vánoc, ale také v našem osobním životě.
http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/3-nedele-adventni-cyklus-C-1.html

List Filipanům ukazuje, že křesťanská naděje je něco úplně jiného než naděje těch, kdo se prohlašují za optimisty. Nezakládá se totiž na subjektivním pocitu osobní volnosti jednotlivce nebo na vnitřním optimistickém rozpoložení duše, nýbrž na Ježíši Kristu, který je zárukou našeho očekávání šťastné budoucnosti. Toto nové probuzení naděje v jednotlivcích i v celém společenství charakterizují tři slova: radost, důvěra a pokoj.
http://www.vojtechkodet.cz/uvedeni-do-nedele/radujte-se-3-nedele-adventni-c.html

 

Radujte se stále v Pánu,

opakuji:

Radujte se!

 

6cc6b354cf0280d51ef1573525f030b6.jpg

 

Vaše ušlechtilost ať je známá

všem lidem.

Pán je blízko.

Flp 4,4-7

 

Lékař může uzdravit z nemocí, právník může podat cenné rady, jak se vymotat z nějakého sporu… ale existuje oblast, kde “nemáme” ani lékaře, ani právníka…
 
Jan Křtitel nepodlehl mesiánskému komplexu… nýbrž evangeliu! Hlásal totiž, že tento Zachránce teprve přijde! Nemusíme tedy složit ruce v klín a rezignovaně čekat na smrt (až to vše “konečně” skončí) – radostně můžeme čekat… ne na smrt, ale na Krista!
 
Přijde… a jeho ruka není krátká na spasení (Iz 59,1) – a dokonce ani tam, kde my sami a jiní “kvazimesiášové” na to mají “krátkou ruku”.

http://www.pastorace.cz/Kazani/3-nedele-adventni-C-Mesiansky-komplex.html

 

 

3.

neděle adventní

 „Gaudete“

 

EVANGELIUM

Lk 3,10-18

A co máme dělat my?

Lidé se ptali Jana (Křtitele): „Co máme dělat?“ Odpovídal jim: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“ Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat?“ On jim odpověděl: „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ I vojáci se ho ptali: „A co máme dělat my?“ Odpověděl jim: „Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem.“ Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil (obilí) na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“ Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal mu radostnou zvěst.

 

 

Křesťanská radost

Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Krátce po sametové revoluci jsem navštívil Spolkovou republiku Německo. Dojel jsem až do Trevíru, kde se mimo jiné narodil Karel Marx. Jeho muzeum jsem jaksi velkoryse pominul, ale zato jsem navštívil muzeum archeologických vykopávek z prvních křesťanských století. Je zde mnoho zajímavých předmětů: jehlice do vlasů, zlaté spony, náramky, předměty denní potřeby a mnoho jiných ozdob. Mnohé z nich nesou na sobě znak – řecká písmena XP, což zna­mená Christos. Jménem Kristovým měli první křesťané označeno mnoho předmětů.
 
Moji milí, když procházíte mezi těmi památkami, přijdete až k jedné vitrínce, kde je uložen malý zlatý prstýnek, v němž je zasazen malý kamének. Když se postavíte z určité strany pod určitým úhlem, vytryskne z něho nádherná fialová záře. Je to barva adventu – barva radostného očekávání. I na tomto prstýnku je vyryto „XP“. Snad patřil nějakým manželům nebo mladým lidem, kteří museli za svou víru podstoupit mučednickou smrt. V té době to bylo běžné. Ať už skrývá jakékoliv tajemství – jedno je zcela jisté: fialová barva je neklamným znamením prvokřesťanské doby. Je to barva eschatologická – ukazuje na druhý příchod Páně. Ukazuje na čekání a touhu prvních křesťanů: Marana tha – přijď, Pane Ježíši! Takové bylo očekávání, naplněné vnitřní radostí a touhou u prvokřesťanské církve.
 
Bratři a sestry, pomalu a jistě se blížíme k Vánocům, kdy se barva fialová změní v barvu čisté radosti a světla Boží lásky – v barvu bílou. Prožíváme již třetí adventní neděli. Tato neděle má radostný ráz. Již od dávných dob se nazývá „Gaudete“, což znamená „Radujte se“. Abychom vyjádřili tuto radost i liturgickými rouchy, mění se dnešní adventní neděli barva fialová v barvu růžovou. Jsme vyzýváni k radosti, a tak se můžeme ptát, jaký je důvod naší křesťanské radosti…?

http://www.farnost-recice.cz/clanky/duchovni-slovo/promluvy-na-nedele--slavnosti-a-vyznamnejsi-svatky/3.-nedele-adventni--cykl-c-.html

advent-wreath-banners-800x893.jpg

Proto je třeba, abychom si znovu a znovu připomínali, v  čem tkví opravdová radost. Radost by měla být naším poznávacím znamením: křesťané se poznají po radosti. Lépe řečeno: křesťané BY SE MĚLI poznat po radosti! Vždyť křesťanská víra a opravdová radost spolu souvisejí tak, jako krásný květ a jeho líbezná vůně. My, kteří jsme uvěřili v Krista, přece dobře víme, že máme jen jediný zdroj pravé radosti. Ptáme se, kde máme ten zdroj najít? Odpověď zazněla v dnešním Božím slově.

V epištole nás svatý apoštol Pavel vyzývá ke stálé a trvalé radosti:

„Radujte se stále v  Pánu,

opakuji

RADUJTE SE!

Pán je blízko.“


http://www.farnost-recice.cz/clanky/duchovni-slovo/promluvy-na-nedele--slavnosti-a-vyznamnejsi-svatky/3.-nedele-adventni--cykl-c-.html