Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 1. 2014

„Na počiatku bolo Slovo, to Slovo bolo u Boha a to Slovo bol Boh. A Slovo sa telom stalo.“ Tento úvod sv. evanjelia podľa Jána je syntézou života a diela sv. solúnskych bratov Cyrila a Metoda. Boli to aj prvé slová, ktoré boli preložené do starého slovienskeho jazyka: Iskoni bě Slovo i Slovo bě u Boga i Bog bě Slovo. Na počiatku všetkého bolo Slovo, skrze ktoré bolo všetko stvorené. Všetko povstalo skrze neho a bez neho nepovstalo nič z toho, čo povstalo. Toto Slovo prišli hlásať solúnski bratia na Veľkú Moravu našim predkom. Na počiatku našej kultúry bolo toto Slovo. A toto Slovo sa vďaka výnimočnému dielu sv. bratov stalo telom v našej kultúre. Božie Slovo „sa vtelilo“ do nášho života, stalo sa kultúrou, kresťanskou kultúrou.

 

220px-kyrilmethod.jpg

 
Iskoni bě Slovo i Slovo bě u Boga i Bog bě Slovo
Jan 1, 1-18
 
Teď platí, že Boha můžeme na našem světě, v našem životě hledat a naleznout. Od nynějška mohou pastýři říci: „pojďme se podívat“ a uvidí. Od nynějška mohou mudrci říkat: „pojďme hledat“ - a naleznou. Nyní může Jan Křtitel ukázat prstem: „Toto je ten Beránek Boží!“ Vánoce tedy neskončily, protože toto vše se neodehrálo jen v betlémském chlévě. Toto vše se stále znovu děje všude tam, kde hledající Bůh najde hledajícího člověka; kde Boží dítě, hledající příbytek, najde otevřené dveře lidského srdce; - kde světlo, zářící z nebes, najde oči, které nespí, ale otvírají se, aby to světlo uviděly.
 
„Všem, kteří ho přijali, dal moc, stát se dětmi Božími.“ Všichni, kteří měli odvahu Ježíše do svého života přijmout, všichni, kdo v něj uvěřili, udělali tu zkušenost, že ten Ježíš je Světlem a Cestou a Pravdou jejich života. Poprosme na sklonku vánočních svátků tohoto Krista, který byl na počátku, který je teď naším lidským bratrem, abychom byli schopni jeho hlas uslyšet, jeho světlo zahlédnout, jeho nabídku lásky přijmout, aby náš život byl stálými vánocemi.
 
 
 
2.
neděle po Narození Páně
 
 
Slavný prolog Janova evangelia se v dřívějších dobách čítával na závěr každé bohoslužby. Patří k textům z evangelia, které bychom měli znát nazpaměť, abychom o nich mohli přemýšlet. A je o čem přemýšlet.
 
 
Svätý Cromazio z Aquilei hovorí, že „Ján bol najmladší zo všetkých učeníkov Pána, najmladší podľa veku, ale najstarší vo viere“ (Sermo II, 1 De Sancta Iohann Evangelista, CCL 9th, 101). Keď čítame „Na počiatku bolo Slovo a Slovo bolo u Boha a to Slovo bolo Boh“ (Jn 1,1), evanjelista - tradične prirovnávaný k orlu - sa vznáša nad dejinami ľudstva skúmajúc hlbiny Božie, ale čoskoro, nasledujúc svojho Majstra, sa vracia do pozemskej dimenzie, hovoriac: „A Slovo sa stalo telom“ (Jn 1,14). Slovo je „živá realita: Boh, ktorý ... komunikuje sám tým, že sa stáva človekom“ (J. Ratzinger, teológia liturgie, LEV, 2010, 618). Skutočne, Ján dosvedčuje, že „prebývalo medzi nami. A my sme uvideli jeho slávu“ (Jn 1,14). „On sa uponížil a pokorne prijal náš stav,“ hovorí svätý Lev Veľký, „bez toho, aby sa umenšil jeho majestát“ (Tractatus XXI, 2, CCL 138, 86-87). V Prológu znovu čítame: „Z jeho plnosti sme my všetci dostali milosť za milosťou“ (Jn 1,16). „Čo je prvá milosť, ktorú sme dostali?“ pýta sa sv. Augustín a odpovedá „Je to viera.“ Hneď dodáva. Druhou milosťou je „večný život“ (Tractatus in Ioh. III, 8,9, CCL 36, 24,25).
 
EVANGELIUM
Jan 1, 1-18
 

prolog.png

 
Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.V něm byl život, a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo, a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: "To je ten, o kterém jsem řekl: 'Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.' " Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milosti: Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.
 
 
Co jste sem přišli hledat?
Nebo lépe, co zde chcete najít.
Existuje jen jedna odpověď: přišli jste hledat Ježíše Krista! Ale Ježíš Kristus je první, kdo hledá vás. Slavení Jubilea nemá jiný smysl, než slavit a setkat se s Ježíšem Kristem, Slovem, jež se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
Prolog Janova evangelia, který jsme právě slyšeli, je svým způsobem Ježíšovou „navštívenkou“. Vybízí nás abychom soustředili svůj pohled na tajemství jímž je On sám. Tato slova nesou zvláštní poselství pro vás milí mladí lidé: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh“ (Jn 1,1-2). Když nám evangelista ukazuje ke Slovu, jež je jedné podstaty s Otcem, věčnému Slovu, zplozenému jako Bůh z Boha a světlo ze světla, přivádí nás k jádru božského života, ale i k počátku světa. Toto slovo stojí ve skutečnosti na počátku všeho stvoření: „všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest“ (J 1, 3). Celý stvořený svět, ještě před tím než vznikl, existoval v Boží mysli a byl jím chtěn ve věčném plánu lásky. Když proto hledíme na hlubiny světa a otevřeme se údivu nad moudrostí a krásou, které Bůh do světa vlil, můžeme v něm zahlédnout odraz Slova, které nám biblické zjevení plně zjevuje v tváři Ježíše z Nazareta. Stvoření je, svým způsobem, jeho prvním „zjevením“.
Prolog pokračuje těmito slovy: „V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila“ (J 1, 4-5), Světlo je pro evangelistu životem a smrt, nepřítel života, temnotou. Všechen život se na zemi objevil skrze Slovo a v něm nachází dokonalé naplnění.
Sám Kristus, který ohlašoval, že ke světlem světa, řekl jednou: „Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla“ (J 12, 36). To je výzva, kterou si křesťané mezi sebou předávají z generace na generaci a snaží se jí dostát ve svém každodenním životě. S odkazem na ni píše sv. Pavel: „Žijte proto jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda" (Ef 5,9).