Čtenářský koutek
pro duši
Dnešní nedělí se po více jak třech měsících vracíme k textům nedělí v mezidobí. Čteme na pokračování Markovo evangelium. A nyní otevíráme text, který navazuje na vyvolení dvanácti apoštolů.
http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/10-nedele-v-mezidobi-cyklus-B.html
Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem." To řekl proto, že tvrdili: "Je posedlý nečistým duchem." (Mk 3, 20-35)
Uvedení do bohoslužby
Jeden biskup kdysi na začátku nedělní bohoslužby řekl: „Včera jsem se díval na akvárium. Ryby si tam spokojeně plavaly ve vodě. Napadlo mi při tom, že právě tak my všichni jsme ponořeni v Bohu. A to nejen zde v kostele při modlitbě. Za chvíli po mši vyjdete z kostela ven, ale z Boha nevystoupíme, neboť v něm žijeme, dýcháme a jsme. Tím akváriem je celý svět, celý vesmír.“ Kdybychom tuto myšlenku pochopili a každý pro sebe domysleli, moc by nám to pomáhalo v životě. Pokusme se obrátit mysl k Bohu s pokornou důvěrou.
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/10-mez-ABC.pdf
10.
neděle v mezidobí
EVANGELIUM
Mk 3, 20-35
Se satanem je konec
Ježíš vešel do jednoho domu a znovu se shromáždil zástup lidu, takže se nemohli ani najíst. Jakmile o tom uslyšeli jeho příbuzní, vypravili se, aby se ho zmocnili; říkalo se totiž, že se pomátl na rozumu.
Učitelé Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, tvrdili ( o Ježíšovi ) : "Je posedlý Belzebubem. Vyhání zlé duchy s pomocí vládce zlých duchů."
Zavolal si je a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vyhánět satana? Je-li království v sobě rozdvojeno, takové království nemůže obstát. Je-li dům v sobě rozdvojen, takový dům nebude moci obstát. Jestliže satan vystoupil proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, ale je s ním konec. Nikdo přece nemůže vniknout do domu siláka a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka napřed nespoutá. Teprve potom mu dům může vyloupit.
Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem." To řekl proto, že tvrdili: "Je posedlý nečistým duchem."
( Za Ježíšem ) přišla jeho matka a jeho příbuzní. Zůstali stát venku a dali si ho zavolat. Kolem něho sedělo plno lidí. Řekli mu: "Tvoje matka a tvoji příbuzní se venku po tobě ptají."
Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji příbuzní?" A rozhlédl se po těch, kteří seděli dokola kolem něho, a řekl: "To je má matka a to jsou moji příbuzní! Každý, kdo plní vůli Boží, to je můj bratr i sestra i matka."
Dnešní evangelium přináší dvě scény,
které mají společný podtón. Obě v evangeliu zmíněné skupiny – příbuzní Ježíše a učitelé Zákona – považují Ježíše za pomateného. Jedni z nich – příbuzní – vystupují, aby vzali zpět pod svou ochranu člena rodiny, který se vymkl rodinným vazbám, než způsobí ještě větší pozdvižení. Je to nepříjemná záležitost, jak tento člověk putuje zemí, vyučuje jako rabi a neustále prověřuje tradici, zákony a ty, kteří je zastupují – a to bez jakéhokoliv oficiálního vzdělání. To vše způsobuje obavy. Je vidět, k čemu to vše spěje: i druhá skupina je již na cestě, jeruzalémských učitelů Zákona, hlavních teologů té doby a strážců čistoty nauky víry. Tito považují Ježíše za posedlého, za toho, jenž je ve spojení s ďáblem a chtějí zabránit, aby svými slovy a skutky sváděl lid a oddaloval je tak od učení, které považují za správné.
Obě skupiny, které Ježíše obviňují, že ztratil rozum, mají pravděpodobně rozdílné motivy, ale v základě společně nesouhlasí s "pomateným" Ježíšem, který převrací jejich zajeté cesty a způsoby myšlení.
A my? Necháme se dnes Ježíšem dotknout, převrátit? Necháme se od něho vyprovokovat (v původním smyslu slova "pro-vocare" – povolat)? Necháme se jím provokovat, povolat z našich pevně zajetých kolejí a způsobu myšlení? Všímáme si vůbec, kam odvádějí tyto pevně zajeté koleje náš životní pohled na Boha a jeho vůli? Jak tento náš strnulý způsob myšlení stojí v cestě a zabraňuje živému vztahu mezi námi a Bohem/Ježíšem? Odvážíme se pro "Boží království" vstoupit do konfliktu s naším okolím – ne kvůli provokaci samotné, ale kvůli zaměření se na Boží vůli? Kdo se v dnešní době odváží zaměřit se na Ježíše a žít z jeho ducha, kdo není závislý na mínění ostatních, kdo se odváží sloužit vyšší pravdě, ten s jistotou narazí na odmítavý přístup lidí ve svém okolí. Způsob odmítnutí obsahuje celou škálu posměchu, výsměchu až k hněvu a agresi.
http://www.virc.at/pdf/cesky/B/B_10_c.pdf
V Ježíšově rodině
také nebyli ušetřeni rodinných malérů. A příčinou mrzutostí je právě on, Ježíš. Ježíš se podle jejich mínění chová pohoršlivě. Zbožní rabíni o něm dokonce tvrdí, že se spolčil s ďáblem. Jiní říkají, že se pomátl. Rodina má o něho strach, že to s tou zbožností přehání a doplatí na to.
Mají strach i o sebe, o dobrou pověst celé rodiny. Co by lidé o nás řekli, že jsme nějací fanatici! A tak se všichni vypraví, aby ho násilím odvlekli domů. Znemožní mu veřejné kázání, a on za čas na to vše zapomene. Vrátí se k tesařině, jeho učedníci k rybářskému řemeslu a bude pokoj. A tak příbuzní stojí venku. Možná, že se nemohli dovnitř protlačit pro množství lidí. Možná, že dovnitř ani nechtěli, vždyť tam seděl Ježíš společně s celníky, hříšníky a pohany, to přece není společnost pro slušnou rodinu.
A Ježíš ty hříšníky dokonce vyhlašuje za svou novou rodinu! Ježíš se nenechal znásilnit ani celou svou rodinou. Věděl, co je správné a držel se toho I proti vlastním příbuzným. Díky tomu jsme dnes i my, i my co tu jsme, součástí Ježíšovy nové rodiny. My obyčejní hříšníci, kteří nejsme andělé ani světci. Nás zve Pán i dnes ke společnému rodinnému stolu, nás nazývá svými bratry a sestrami: „Každý, kdo plní vůli Boží, je mi bratrem a sestrou.“ A jaká je ta vůle Boží, kterou máme denně plnit, to víme: abychom byli na lidi kolem sebe hodní, abychom nesváděli s Adamem vinu na druhé. Zkrátka: Abychom žili jako opravdová Boží rodina.
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/10-mez-ABC.pdf
