Čtenářský koutek pro duši
Stále se radujte.
Bez přestání se modlete. Ve
všech životních podmínkách
děkujte ( Bohu ). Tak
to Bůh pro vás chce v Kristu
Ježíši.
(1 Sol 5, 16-24)
(Iz 61, 1-2)
Duch Pána, ( duch ) Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto.
Moji milí, svatý apoštol Pavel nás dnes vyzývá: Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. To je velice důležité – radovat se, modlit a děkovat. Skutečně, naše vděčnost by měla být nekonečně velká, neboť se nám od Boha dostává nekonečně velkého daru. Na setkání s Kristem Pánem se připravujeme především ve svátosti pokání. Dveře zpovědnice – to jsou břehy Jordánu, které v pokání musíme překročit. A musí je překročit každý: kněz, babička, otec rodiny i dítě. A tam, ve zpovědnici – v této koupeli milosti Ducha svatého – se omýváme od nepravostí, od hříšných skutků, slov i myšlenek. Vyznáváme svou slabost a malou snahu odpustit a přijmout odpuštění. Připravujeme se upřímně na setkání s Kristem Pánem. Jako zpovědník vím, že to není snadné, ale je to jediný způsob, jak nepropást toho, který stojí mezi námi. Jinak bychom uslyšeli Křtitelova varovná slova: Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte!
3.
neděle adventní
(Gaudete - radostná)
Třetí neděle adventní je tradičně pojímána jako radostná (gaudete), tedy zaslibující blížící se spásu.
EVANGELIUM
Úryvek je složen z části Janova prologu a k tomu je připojen úvodní Janův text o Křtiteli. Jan potvrzuje očekávání, že se mesiáš blíží, tím, že se ztotožňuje s Izaiášovými slovy (viz text minulé neděle – Iz 40), ale zároveň jasně odkazuje na Krista. Zkusme zakusit očekávání, které z textu čiší.
Jan 1,6-8.19-28
Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Toto je Janovo svědectví, když k němu židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ Vyznal to a nezapřel. Vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“ Zeptali se ho: „Co tedy jsi? Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“ Řekl: „Já jsem hlas volajícího na poušti: ‘Vyrovnejte cesty Pánu’, jak řekl prorok Izaiáš.“ Ti poslaní byli z farizeů. Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?“ Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.“ To se stalo v Betánii na druhé straně Jordánu, kde Jan křtil.
Křesťansky pochopený advent není ani povrchním úklidem ani nákladnou výzdobou, ale radikálním vypuzením démonů. Otevřením srdce pro Ducha Posvětitele a Sjednotitele, s nímž po Mariině vzoru můžeme přijímat mnohé nelehké úkoly a pak vyznat: „Ano, Pane, staň se podle tvého slova.“ V takových přípravách v přítomnosti Ducha svatého nemůže být nikdo vynechán. A je jen v moci Ducha svatého, aby se Krista dočkali i ti, kdo ho neočekávají, kdo jsou bez domova, i ti, kdo jsou bez církve. Budou-li Vánoce jen jakýmisi hody, ne však Hodem Božím, nebyl náš advent pravý.
Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství.
Lk 1, 46-48a. 48b-50. 53-54 Odp.: Iz 61, l0b
Modlitba: Děkujeme, nebeský Otče, za dar ve tvém Duchu požehnaného mateřství Marie, matky našeho Spasitele Ježíše Krista. Kéž celým svým srdcem přijímáme skutečnost, že tvůj nejmilejší Syn přišel jako Zachránce a Dárce věčného života. Prosíme, abys nás provázel v adventním čase příprav. Zbav nás všeho marného shonu a neklidu a dej v Duchu svatém touhu po jednotě ve víře, naději a lásce v rodinách, v církvi i v celé společnosti. Amen. (Helena Bastlová - Církev československá husitská)
„Mezi vámi stojí ten, koho vy
neznáte!“
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V dnešní radostné zvěsti k nám zaznívají vážná slova svatého Jana Křtitele: „Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte!“ A my se můžeme ptát: Vztahují se snad tato slova i na nás? Dobře se kolem sebe podívejme. Jan Křtitel takto odpovídal farizejům, ale také každého z nás by tato slova měla varovat. Dar víry totiž nemáme daný jednou provždy. Musíme o víru pečovat, starat se o její růst, živit ji modlitbou a svatými svátostmi a usilovat o to, abychom o tento vzácný dar nepřišli. Víru můžeme přirovnat ke květině. Musíš ji zalévat, dávat jí živiny, milovat ji tím, že ji stavíš na místo, kde bude mít dostatek světla, a odnášíš ji z místa, kde by byla v průvanu či chladu. Naše víra potřebuje modlitbu, oběť, živý vztah k Bohu a láskyplný vztah k bližním.
Moji milí, Duch Hospodinův je nad námi. I mne, i tebe, každého z nás posílá Duch svatý zvěstovat radostnou zprávu. Zvěst o nebeském království pro všechny lidi. Na tuto zem má přijít dlouho očekávaný Mesiáš. Jak ho očekáváme? Jan Křtitel vybízí každého osobně k nahlédnutí do vlastní duše, do vlastní mysli, do vlastního srdce. Máme se poučit z jednání farizejů, ale za příklad si je brát nesmíme.
My víme, že Jan Křtitel přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby křtil vodou. Jan je hlas volajícího na poušti. Vyzývá všechny k obrácení, k pokoře a návratu k Božím zákonům daným Mojžíšovi. Obrácení a pokání má připravit cestu Bohu, aby měl Bůh KAM sestoupit. Celý věřící Izrael se modlil za příchod Spasitele. Jenomže znalci zákona – velekněží a farizejové – vykládali Boží zákon svým způsobem, který neodpovídal pravdě. Především to byli právě farizejové, kteří si ze Zákona udělali zdroj snadné obživy. Na prostý lid byly kladeny těžké úkoly, často nesmyslné zákazy a příkazy, jejichž nedodržení ve jménu Božím nemilosrdně trestali.
Ano, právě na poušti vždy začíná návrat k Bohu
Moji drazí, přesně tak tomu bylo i za časů Krista Pána. Z bohatých, „horních“ vrstev národa židovského obnova vzejít nemohla. Ti měli zaručený pohodlný život. Proto Pán Ježíš říká: „Koho jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích.“ — Kdo chce vidět posla od Boha, musí vyjít na poušť. A na poušť se uchýlil také sám Kristus Pán, a to na celých 40 dní, když se připravoval na veliké dílo Boží. A také člověk musí vstoupit do tohoto zvláštního prostoru, který je znamením Boží přítomnosti a znamením obrácení.
Přátelé Boží, i když se některým zdá, že křesťanství už nemá tomuto světu co říci, že už ztratilo sílu, že dnes vládne moc kapitálu, že moderní „spasitelé“ šermují všelijakými ekonomickými zaklínadly a jakousi „neviditelnou rukou trhu“ a podobnými nesmysly; i když si mnozí myslí, že se svět spasí tak nějak sám – přesto přese všechno je zde jasné znamení, že Boží soud už započal, že Bůh už odděluje plevy od zrna. Ale také je zde znamení uzdravující moci Spasitele. Už po 2000 let jsou i dnes lidé uzdravováni, milióny duchovně slepých se probouzejí, milióny lidských srdci byly uzdraveny, přijaly spásu a začaly hořet láskou ke Kristu! Ano, tak tomu skutečně je. A teď je řada i na nás, na tobě, na mně, na každém jednom z nás. Také my musíme vyjít na poušť, abychom uslyšeli, abychom unikli tomuto světu a abychom se setkali s Bohem, který nás může obrátit a uzdravit naše nemocná a vyprahlá srdce. A pak, až přijde náš čas, abychom vešli do jeho věčného království, kde už nebude pláč, ale kde se budeme radovat na věky věků. Amen.
Emmanuel WYD 2000 Theme Song [complete english version] w/ lyrics
.
Píseň pro děti
