Zavedení "Popeleční středy" se datuje někdy do 6. až 7. století, kdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den. Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (popelec) s formulí "Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš" nebo "Obraťte se a věřte evangeliu".
„Popel je znamení zániku a pomíjivosti bytí, ale zároveň připomíná znovuzrození do života věčného,“
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/117467-nastala-popelecni-streda-pro-krestany-prvni-den-pokani/
"Pamatuj, že prach jsi
a v prach se obrátíš"
Pane, zde jsme, poznačeni popelem a připraveni následovat tě cestou, která vede k životu. Chceme spálit všechny posbírané zbytečnosti, všechna prázdná a nepromyšlená slova, všechna nelaskavá gesta, tvé slovo ať přetaví naše srdce podle tvého evangelia.
http://www.paulinky.cz/Inspirace/E-nedele/2009-02-25
Posti se očima. Ať si nelibují v nečistých obrazech. Posti se sluchem. Nenaslouchej pomluvám, hanobení ani plytkým a zbytečným řečem. Ať se postí tvůj jazyk od pomluv i od oplzlých slov. K čemu nám poslouží, jestli se zdržujeme hovězího a kuřecího masa i ryb, když se pak navzájem koušeme a požíráme čest, na kterou mají právo naši bratři? (Sv. Jan Zlatoústý)
http://www.paulinky.cz/e-nedele/2010-02-17
1.
neděle postní
Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého. Duch ho
vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel.
Lk 4,1-13
Poušť není jen suché a nehostinné území kdesi na Blízkém východě, ale každý prostor, kterým se vine naše cesta z otroctví hříchu ke svobodě Božích dětí. Tuto poušť není třeba hledat kdovíkde na mapě. Je v nás, v našem srdci. Je u nás doma, v práci, ve vztazích, zkrátka všude tam, kde se život někdy stává suchým, kde to skřípe jako písek, všude tam, kde bloudíme za neexistujícími oázami. Je to prostor, kde jsme pozváni uvažovat o svých rozhodnutích a postojích, hodnotit je a napravovat.
http://www.paulinky.cz/Inspirace/E-nedele/2010-02-21
Duch ho vodil poušti a ďábel ho pokoušel
EVANGELIUM
Lk 4,1-13
Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého. Duch ho vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. Ty dny nic nejedl, a když uplynuly, vyhladověl. Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kameni, ať se z něho stane chléb!“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Nejen z chleba žije člověk“. Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa a řekl mu: „Všechnu tuto moc a jejich slávu dám tobě, protože mně je odevzdána a dávám ji, komu chci. Jestliže se přede mnou skloníš, všechno to bude tvoje.“ Ježíš mu na to řekl: „Je psáno: Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit!“
Potom ho (ďábel) zavedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů! Je přece psáno: Svým andělům dá o tobě příkaz, aby tě ochránili, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.“
Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha!“ Když ďábel dokončil všechna pokušení, opustil ho až do určeného času.
Nebude to jen medaile,
ale život věčný
Začínáme postní dobu, která možná pro někoho může být dobou smutnou. Doporučuje se nám, abychom se postili, odpírali si různé dobré věci. A my se ptáme proč to musím dělat, když to druzí nedělají a přece žijí dobře?
Smyslem je sportovně řečeno trénink v tom, abychom měli dobrou disciplínu a fyzičku. Nedávno skončily olympijské hry a mohli jsme pozorovat velké výkony, které nejsou po týdnu odpočinku, ale po několikaleté dřině, odpírání, tvrdé disciplíně. A na závěr je možná medaile.
A pro nás křesťany? Když budeme připraveni se postavit proti pokušení a věcem nepodstatným pro nás život, nebude to jen medaile, ale život věčný. A kvůli tomu stojí za to něco si odpustit
http://www.pastorace.cz/Kazani/1-nedele-postni-Lk-41-13.html
