V dobe totalitného režimu v Rusku si ľudia tajne zaobstarávali Biblie, aby si aspoň doma mohli čítať Božie posolstvo ľuďom, keď už im bola odoprená možnosť zhromažďovať sa v chráme. Jedna Biblia sa dala zohnať priemerne za jeden mesačný plat a k tomu bolo nutné pripočítať riziko, ktoré s tým súviselo. Tento príklad hladu po Božom slove je pre nás veľkou výčitkou, ak nemáme podobný záujem o Božie slovo. Núka sa preto otázka: Ako obstojíme pred Bohom?
http://www.homily-service.sk/inspiracie/?zobrazit=reakcie&tema_id=348
Ježíš řekl Šimonovi:
"Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi." Lk 5,1-11
Boží povolání se netýká jen někoho (kněží, řeholníků či řeholnic), ale jak zdůrazňuje II. vatikánský koncil, obrací se ke všem pokřtěným. Každý z nás je povolán přiložit ruku k dílu ke spáse druhých, v duchu krásného Pavlova výroku z právě přečteného úryvku z listu Korinťanům: „Ale Boží milostí jsem to, co jsem“ (1 Kor 15,10). Měli bychom se proto ptát, zda naše úsilí odpovídá pojetí evangelia. Zda naše snaha je stejně jako u Petra a učedníků důsledkem našeho uchvácení jak Ježíšem Kristem, tak tím, oč mu především šlo. Protože to je základ každé autentické činnosti v církvi. Zbytek může být aktivismus nebo pouhé hledání vlastního uspokojení, ne-li dokonce exhibicionismus. „Lovení lidí“ ne pro hojnost života, který nám přinesl Ježíš (srov. Jan 10,10), ale pro sebe. Nebo můžeme dokonce život ubíjet. Jen když budeme často obnovovat vztah s Ježíšem, budeme také schopni jako Pavel přinášet druhým velké poselství vzkříšení, jímž je vítězství života nad smrtí.
http://www.vojtechkodet.cz/uvedeni-do-nedele/velike-veci-mi-ucinil-ten-ktery-je-mocny-5-nedele-v-mezidobi-c.html
5.
neděle v mezidobí
EVANGELIUM
Lk 5,1-11
Nechali všeho a šli za ním
Když Ježíš stál u Genezaretského jezera, lidé se na něho tlačili, aby slyšeli Boží slovo. Tu spatřil u břehu stát dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě. Vstoupil na jednu z těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby trochu odrazil od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: "Zajed' na hlubinu a spusťte sítě k lovení!" Šimon mu odpověděl: "Mistře, celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě." Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb, že se jim sítě téměř trhaly. Dali znamení společníkům v druhé lodi, aby jim přišli na pomoc, a ti přijeli. Naplnili obě lodě, až se potápěly.
Když to Šimon Petr viděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: "Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!" Zmocnil se ho totiž úžas - a také všech jeho společníků - nad tím lovem ryb, které chytili; stejně i Zebedeových synů Jakuba a Jana, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: "Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi." Přirazili s loďmi k zemi, nechali všeho a šli za ním.
Akokoľvek by sme pomenovali tú loď, z ktorej sa prihováral Pán Ježiš – či bola by to Cirkev, či farnosť, rodina, domáce prostredie, či nakoniec jednotlivé ľudské srdce – treba vziať do úvahy, že v tej lodi nevesluje Pán Ježiš; veslujú ľudia. Pán Ježiš prítomný v lodi učí, podáva smernice, direktívy – ale kormidlo, veslá, plachty vložil s dôverou do rúk človeka, takého či onakého veslára. A pokiaľ sa tento veslár prispôsobuje Kristovým smerniciam, loď je bezpečná a pláva správnym smerom.
Avšak človek, nezávisle od Kristových smerníc, môže si vyhliadnuť iný cieľ; veslovať nejakým svojím smerom, do svojich vôd; ťažko je si predstaviť, aby nám dovolil viesť sa zlým smerom. A keď Kristus opustí loď – začína byť nebezpečne unášaná.
Pán Ježiš odporúča Petrovi – a nielen Petrovi: Zatiahni na hlbinu. Hlbina je tiež nebezpečná, ale to nie je výhodná bezpečná pláž, hlbina je pre odvážnych. Na hlbine treba pracovať v pote čela. Na hlbinu vypláva niekto, kto si kladie čoraz ťažšie požiadavky; takto prehlbuje svoj vnútorný život napriek opačným vlnám mienok a záľub sveta. Na takej hlbine je v našej lodi prítomný Ježiš Kristus, ktorý nás priťahuje a vedie k plnosti dokonalého života, kde je všetkých čností bezodná hlbina.
P. Tadeusz Olszański CM – P. ThDr. Ľubomír Stanček
